Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie Řep

Původ jména obce

Ještě před relativně krátkou dobou byly Řepy zemědělskou obcí. Mezi pěstovanými plodinami dovolovala bonita zdejší půdy pěstovat ve značné míře i řepu cukrovou. O oblibě a rozsahu jejího pěstování svědčí ostatně i skutečnost, že v sousední Ruzyni byl cukrovar. Nalézáme-li téměř v sousedství Řep obce Řeporyje a Chrášťany, může se nám zdát, že pojmenování Řep je nasnadě. Usuzovali tak zřejmě i ti, kdož měli stanovit německé označení pro naši obec za okupace, když ji pojmenovali „Rüben“. Teprve v roce 1854 jsou již uváděny Řepy. U nás již zcela zaniklé slovo „žep“, které je dosud živé u jihoslovanských národů, česky znamená „kapsa“.

 

Historie Řep

Díky sporům mezi Břevnovským klášterem a pražským měšťanem Frovínem za  vlády Václava I. ve 13. století, nalézáme první písemné zmínky o Řepích. Protože došlo k prodeji Řep, uskutečněném bez souhlasu panovníka a pražského biskupa, který byl prohlášen za neplatný. Za panování Přemysla Otakara II. došlo na žádost opata Martina k příkazu, aby Frovínovi dědicové navrátili Řepy klášteru. Téhož roku vzniká „smlouva skrze přátelskou domluvu“, podle které Frovínovi dědicové přislíbili spokojit se s 60 hřivnami stříbra jako náhradu za ves. Zda pak byla smlouva splněna v časech bezpráví není známo. Avšak v roce 1287 Frovínovi dědicové postupují Řepy Břevnovskému klášteru za 15 hřiven stříbra .náhrady.

Poté klášter Řepy pronajímal do dočasného držení šlechtickým i nešlechtickým osobám, o čemž svědčil zástavní list, který mohl být dále prodáván nebo děděn.

Jak přišel klášter o Řepy, není dosud zjištěno. Roku 1543 se obec dostala na dědický díl Jiříka Dešenského z Dešenic. V letech 1562 až 1585 patřila majiteli statku Břve, v r. 1598 patřila ves k hostivické rychtě a k pravomoci panství Červený Újezd hrabat Žďárských ze Žďáru. Po smrti posledního potomka držela Řepy a Zlejčín v roce 1688 až 1697 Barbora Johanna , která je prodala Karlu Jáchymovi hraběti Bredovi. Ten je připojil k panství tachlovickému. Panství zůstalo v rodě hrabat Bredů do roku 1732, kdy přešlo v držení arciknížecího rodu Toskánského. Od roku 1847 přešlo panství do císařského rodu Lotrinského.

Ze zápisů farní kroniky v Liboci z roku 1836 je patrné, že ves byla tehdy rozdělena. Polovina náležela k panství tachlovickému, druhá pražskému purkrabství. Každá část prý měla dvacet popisných čísel a svého rychtáře.

Po zrušení roboty v roce 1848 se uvolnila závislost obce na vrchnosti. Dozor nad obcí vykonávalo královské okresní hejtmanství na Smíchově až do převratu v roce 1918. V době okupace byla obec Řepy součástí okresu Praha - venkov – sever.

Po 2. Světové válce patřily Řepy do okresu Praha – západ. Původní obec byla v 70. letech připojena k hlavnímu městu Praze. Počátkem 80. let byla zahájena v jižní části katastru výstavba sídliště spravovaného až do podzimu roku 1994 obvodem Praha 6. Spojením původní zástavby a sídliště vzniká více jak 22 tisícová městská část hl. města, která zaujímá 16. místo z 57 městských částí v počtu žijících obyvatel. V roce 1993 Řepy společně s Břevnovským klášterem oslavily tisícileté výročí trvání. V květnu 1994 byl z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Řepím udělen znak a prapor. Heraldika znaku je spojena s nejstarší církevní stavbou na území městské části – kostelem sv. Martina. Při rekonstrukci tohoto dnes již farního kostelíka byl odkryt zazděný románský oblouk s nakresleným křížem zdobeným proplétaným páskovým ornamentem. S červený štítem tvoří tento „Řepský kříž“ ve zlaté barvě základ znaku. V dolní polovině je doplněn mečem protínající roucho sv. Martina stříbrné barvy. I dělení praporu má vztah k patronovi obce. Stříbrné roucho je vetknuto mezi barvy hl. m. Prahy do pravidelných podélných pruhů. Bělohorská bitva na podzim roku 1620 připomíná území jako počátek neblahého období pro český národ a stát. Historicky významným objektem je poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře postavený počátkem 18. století jako náhrada za zrušenou kapli v téže lokalitě ze 17. Století.. Doplňující stavbou venkovského charakteru je objekt Velké hospody postavený na místě nedokončeného kláštera servitů. V západní části Řep je zachováno několik zemědělských usedlostí – statků v okolí návsi s kostelem. Staletou tradici má i budova školy Žalanského a ošetřovací ústav s klášterem sv. Karla Boromejského. V něm působil na sklonku svého života, jako zahradník, proslulý Václav Babinský. Jeho ostatky spočívají v areálu místního hřbitova, kde hlavní část hrobových míst sester řádu sv. Karla Boromejského je kulturní památkou vyhledávanou historiky, filmaři i veřejností.

Chronologický přehled významných událostí v Řepích


kolem 1200 - započato se stavbou kostela sv. Martina v dolní části obce
1562 - Tadeáš Hájek z Hájku popisuje poprvé řepu
1628 - položen základní kámen kláštera servitů na Bílé Hoře
1704 - zedník Hagen zvětšil kapličku sv. Václava na Bílé Hoře
1706 - přistavěn osmiboký střed kostela P. Marie Vítězné
1714 - dokončena svatyně, vystavěny ambity s rohovými kaplemi
1718 - Václav Vavřinec Reiner dokončuje fresku v kupoli kostela P. Marie Vítězné „Před
bitvou na Bílé Hoře“
1719 - dobudována kaple sv. Martina na Bílé Hoře
1720 - započato se stavbou dvaadvaceti poutních kapliček do Hájku
1859 - započato se stavbou ženského kláštera a nalezince v Řepích
1860 - příchod prvních sester a dětí do kláštera a mateřince
        - ek. místodržitelství povolilo zřídit obecnou školu
1861 - dostavěna věž klášterní kaple Sv. rodiny a posvěceny zvony
1863 - zahájeno vyučování v nové škole
1865 - odešlo poslední dítě z mateřince
           - začátek stěhování trestanek do ústavu
1872 - zahájen železniční provoz ze Smíchova
1884 - založen spolek Bratrstvo
           - učitel Ondřej Vyhnal založil první divadelní kroužek
1891 - založen Sbor dobrovolných hasičů
1896 - v obci zařízena venkovská pošta
           - položen základní kámen k výstavbě nové školy
1897 - posvěcena a otevřena nová obecná škola
1909 - zřízen poštovní úřad
1910 - založen Sokol
1913 - přistavěny dvě třídy obecné školy na západní straně
1920 - konal se tábor lidu s dobytím kláštera a trestnice
1921 - založen pěvecký spolek Smetana
1923 - založena Federovaná tělocvičná jednota na Bílé Hoře
1924 - zřízena první úřadovna obecního úřadu v čp. 15
           - založen sportovní klub Slavoj Řepy (kopaná)
1926 - založen Orel
1929 - otevřena řepská sokolovna
1931 - odhalen pomník obětem 1. světové války
1935 - poprvé pojmenovány řepské ulice
1936 - založena Dělnická tělocvičná jednota
1937 - nástavba obecné školy o jedno poschodí
        - tramvaj zavedena na Bílou Horu
1939 - zřízena mateřská škola
1945 - založen Junák
1946 - založena organizace Československého červeného kříže
        - vznikla komise žen
1948 - zrušena ženská trestnice
1949 - započato se stavbou kulturního domu
1950 - řádové sestry odvezeny a internovány v Albrechticích
1953 - založen Sbor pro občanské záležitosti
1954 - zřízena osmiletá střední škola
1968 - Řepy připojeny k Praze jako součást 6. obvodu
1985 - uzavřena škola v Žalanského ulici čp. 68 a přestěhována do Španielovy ulice
1990 - přemístěn do Španielovy ulice místní národní výbor, obvodní a dětská lékařka a osvětová beseda s knihovnou
        - demolována dosavadní budova MNV v Žalanského 1
        - konány první svobodné volby po 2. světové válce
1994 - z rozhodnutí poslanecké sněmovny Řepím udělen znak a prapor

Názvy řepských ulic

Až do doby ukončení první světové války nebylo zapotřebí ulice v Řepích pojmenovávat. Lidé se navzájem znali a k orientaci se nanejvýš užívalo jmen pomístních (např. u studánky). Když se stala Praha po skončení války hlavním městem mladé Československé republiky, začalo do ní přibývat obyvatel. Všem zájemcům se nepodařilo získat stavební pozemky v Praze, a proto je vyhledávali v jejím okolí. Řepy se přitom jevily jako zvláště vhodné, protože šlo o obec sousedící s Prahou a pozemky byly mnohem levnější než v hlavním městě. V této době nastal všeobecně čilý stavební ruch. Vznikaly nové ulice i bloky. Otázkou pojmenování se zabývalo obecní zastupitelstvo. Není známo, kdo podal návrh jmen, je však patrné, že autorem návrhu byl bezesporu člověk, který měl vřelý vztah k vynikajícím postavám české literatury, hudby a kultury i k národním tradicím a dějinám. Tak vznikly názvy ulic Arbesova, Baarova, Bezručova, Čechova, Havlíčkova, Žižkova, ….

Kvůli připojení obce k hlavnímu městu Praha bylo nutné ulice přejmenovat. Cílem bylo sladit topografii Řep s pražskou, pro kterou platila zásada, že se na území hlavního města nesmějí vyskytovat dvě nebo více ulic téhož jména, aby se předešlo dezorientaci ( předtím bylo v Praze např. několik ulic Palackého, Žižkových atp.) Pro nové pojmenovaní je typická tematičnost k regionu. Některá nová pojmenování vnikla z dosavadních jmen pomístních ( U Boroviček, Ke Kamence). Některá vyjadřují směr (K Motolu, Plzeňská)Pojmenovávání v současnosti se zaměřuje na české a slovenské výtvarníky nebo sochaře.

 

Rubriky

Chronologický přehled

Příspěvků: 0

Legendy

Příspěvků: 0

Václav Babinský

Příspěvků: 0

Původ jména obce

Příspěvků: 0
 

Bohoslužby

Pondělí 16:00 Sv. Rodiny
Úterý 18:00 sv. Martin
Středa 16:00 Sv. Rodiny
Čtvrtek 18:00 sv. Martin
Pátek 18:00 Sv. Rodiny
Sobota 18:00 Sv. Rodiny
Neděle 7:45 sv. Martin
  9:00 Sv. Rodiny

V den slavností a významných svátků se mše sv. zpravidla koná v kostele sv. rodiny v 18:00 hodin.



Statistiky

Online: 1
Celkem: 132859
Měsíc: 1548
Den: 71